37) Samota
Je jedno slovo,které nemá asi nikdo rád
Při pomyšlení na něj se nezačne nikdo smát
Je hodně k zamyšlení s smutné
Bohužel pro některé z nás denní chléb a nutné
V našich duších a srdcích pak divný pocit vládne
Čas se zvláštním způsobem táhne
Je to stálý pocit že nám někdo chybí
„bude líp nebo jsou to od nás jen do budoucna sliby“
Nepomůže nám nic ani v našich srdcích dobrota
To slovo je totiž samota
Když nás postihne a my o ni víme
Je to jako zlý sen ve kterém spíme
Nikdo z nás by neměl zažívat samotu
Je smutné když nemáme s kým vyrazit když máte volnou sobotu
Vím že to není nejhorší že jsou i horší případy
Nechci na ně moc myslet a uvádět příklady
Bůh nás pro samotu nestvořil
Nechce,aby se tu někdo ve smutku a samotě mořil
Člověk je přeci společenský tvor
Který si má povídat,smát se nebo řešit spor
Nikdo z nás nesmí být sám
Když můžete řekněte „jasné každému svou pomocnou ruku dám“
Každý z nás by si měl navzájem pomáhat
A zlou samotu pokořit a zabránit jí,aby se nemohla rozmáhat
Zkusím se zamyslet jaký má samota následek
A hned vím že to není žádný krásný výsledek
Zkuste se zamyslet nad samotným člověkem a vžít se do jeho kůže
Pokud s tím nezačnete něco dělat,po chvíli mu na pohřeb budete kupovat růže
Přec jen máte to všechno ve svých rukách
Stačí vlídné slovo,úsměv aby člověk neumíral ve zlých mukách
Jednou může u vás přijít taky čas
Kdy vám samota může zlomit vaz
Může se vám kdykoliv stát
A budeš za pomocnou ruku rád
Pro závěr jsem alespoň rozluštit tu záhadu
Která může za tu naši špatnou náladu